Příběh o statečném Arrancarovi a následném vzniku Guildy
Byl to stejný den jako každý jiný. Generál Gondoru opět vyslal jeho nejlepší skupinu bojovníků na průzkum Gondorských pevností z důvodů nebývalé aktivity Mordoru. Jeden z nich byl Zeneryk. Narodil se v Edorasu, poblíž brány, se svým bratrem Arrancarem. Často spolu chodily trénovat díky otcovým známostem do arény.
Arrancar se přátelil s lapkou a Zenerykovim dlouhověkým přítelem Daario Naharisem. Daario Naharis pocházel z Minas Tirith a byl velmi zkušený v šermu a vyznal se v tajných technikách plížení a vrhání nožů. Byl s námi taky mocný čaroděj jménem Artur , který ovládal skvěle kouzelné formule.
Právě jsme se blížily k Minas Morgul, když Daario začal hlásit, že jeho kůň není v pořádku. Všichni jsme cítily něco temného co se line tím směrem. Avšak ustoupit jsme nemohly už jen kvůli naší hrdosti a slibu co jsme složily před Generálem Gondoru. Vydaly jsme se tedy do Minas Morgul a zjistily, že je úplně prázdné. Nikde nikdo ani mrtvoly stráží či bojovníků. Daario byl nesvůj a vycítil, že se něco stalo, že tu něco není v pořádku. Bylo tu hrobové ticho, bylo slyšet jen naše nervózní dýchání a funění koní. Arrancar se nabídl, že půjde zkontrolovat do zbytků pevnosti knihu, v jejíž listech je vepsáno střídání stráží. Daario se Zenerykem neustále říkaly, že to není dobrý nápad, že by jsme se měly držet u sebe, ale uvnitř to bylo příliš malé pro skupinu bojovníku na koních. Bratr navzdory jejich obavám sesedl z koně a vkročil do síně s knihou. Byla to prázdná kamenná síň s oltářem, na kterém byla kniha, do níž psali stráže, že se střídají. Arrancar i přes svůj špatný pocit, že není něco v pořádku se šel podívat do knihy. Otevřel knihu a zjistil, že opravdu poslední stráž nedorazila.Arrancar se otočil a začal křičet co právě zjistil. Když se otočil a kráčel k východu najednou se ze stínů vynořil skřet s dýkou chytl a podřízl mu hrdlo. Arrancar s posledním dechem vytasil dýku a bodnul skřeta do nohy, ale skřet vyskočil oknem, naskočil na koně a utíkal někam směrem do mordoru. Artur se Zenerykem oběhli budovu a vydali se za ním. Daario chvíli truchlil nad Arrancarem ale rozhodl se ho pomstít a tak rychle naskočil na koně a běžel za jejími společníky. Daario spatřil jak jsou vrahovi blízko v patách, ale vrah očividně dobře znal terén a tak dokonale kličkoval mezi stromy a kameny. Zeneryk ho málem dostihl, byl jen o chlup dál od toho, aby ho zasáhl jeho kouzlem, když najednou vrah zamumlal jakési zaklínadlo. Všem bylo jasné, že jeto staré zaklínadlo teleportace, avšak Artur byl tak rozzuřený a pomstychtivý, že na vraha poslal zaklínadlo, a přerušil jeho kouzlo. Vrah ztratil na chvíli soustředění a jeho kouzelná formule se nepovedla. Daario po něm hodil kudlu napuštěnou jedem, který paralyzoval protivníka. Skřet po pár krocích začal ztrácet rychlost. Daario ho dále zasypával otrávenýma nožema a byla jen otázka času kdy se vrah nebude moci hýbat. Artur a Daario ho chtěli zabít ale Zeneryk křikl ať ho nechají být, že by se nám mohl hodit. Podle bližšího pohledu na vraha bylo vidět, že je to opravdu Skřet který byl vybaven jako zvěd. Svázaly jsme ho provazem, hodily přes koně a vrátili jsme se k pevnosti, kde umřel Arrancar. Arrancar tam ležel, úplně bílý od ztráty krve, nebyl na něj tak hezký pohled jako když běhal po polích silný a zdatný. Byla to pro nás obrovská ztráta. Daario ho vzal k sobě na koně a běželi jsme do Minas Tirith, nejdřív pohřbít padlého Arrancara a pak za generálem nahlásit mu co se stalo. Toho Skřeta jsme mu nechaly na vyslýchání. Generál byl velmi šťasten, že jsme ho dopadly živého, a může tak zjistit něco více o plánech mordoru, avšak my tak šťastní nebyli. Rozloučily jsme se s generálem s tím, že se uvidíme možná až budeme spolu bránit napadnuté město, či dobývat pevnost, ale odteď nebudeme známí jako skupina generála Gondoru, ale budeme nést jméno udatného bojovníka který padl za gondorskou vlast. Nyní budeme známí jako Spolek Arrancar!
Arrancar se přátelil s lapkou a Zenerykovim dlouhověkým přítelem Daario Naharisem. Daario Naharis pocházel z Minas Tirith a byl velmi zkušený v šermu a vyznal se v tajných technikách plížení a vrhání nožů. Byl s námi taky mocný čaroděj jménem Artur , který ovládal skvěle kouzelné formule.
Právě jsme se blížily k Minas Morgul, když Daario začal hlásit, že jeho kůň není v pořádku. Všichni jsme cítily něco temného co se line tím směrem. Avšak ustoupit jsme nemohly už jen kvůli naší hrdosti a slibu co jsme složily před Generálem Gondoru. Vydaly jsme se tedy do Minas Morgul a zjistily, že je úplně prázdné. Nikde nikdo ani mrtvoly stráží či bojovníků. Daario byl nesvůj a vycítil, že se něco stalo, že tu něco není v pořádku. Bylo tu hrobové ticho, bylo slyšet jen naše nervózní dýchání a funění koní. Arrancar se nabídl, že půjde zkontrolovat do zbytků pevnosti knihu, v jejíž listech je vepsáno střídání stráží. Daario se Zenerykem neustále říkaly, že to není dobrý nápad, že by jsme se měly držet u sebe, ale uvnitř to bylo příliš malé pro skupinu bojovníku na koních. Bratr navzdory jejich obavám sesedl z koně a vkročil do síně s knihou. Byla to prázdná kamenná síň s oltářem, na kterém byla kniha, do níž psali stráže, že se střídají. Arrancar i přes svůj špatný pocit, že není něco v pořádku se šel podívat do knihy. Otevřel knihu a zjistil, že opravdu poslední stráž nedorazila.Arrancar se otočil a začal křičet co právě zjistil. Když se otočil a kráčel k východu najednou se ze stínů vynořil skřet s dýkou chytl a podřízl mu hrdlo. Arrancar s posledním dechem vytasil dýku a bodnul skřeta do nohy, ale skřet vyskočil oknem, naskočil na koně a utíkal někam směrem do mordoru. Artur se Zenerykem oběhli budovu a vydali se za ním. Daario chvíli truchlil nad Arrancarem ale rozhodl se ho pomstít a tak rychle naskočil na koně a běžel za jejími společníky. Daario spatřil jak jsou vrahovi blízko v patách, ale vrah očividně dobře znal terén a tak dokonale kličkoval mezi stromy a kameny. Zeneryk ho málem dostihl, byl jen o chlup dál od toho, aby ho zasáhl jeho kouzlem, když najednou vrah zamumlal jakési zaklínadlo. Všem bylo jasné, že jeto staré zaklínadlo teleportace, avšak Artur byl tak rozzuřený a pomstychtivý, že na vraha poslal zaklínadlo, a přerušil jeho kouzlo. Vrah ztratil na chvíli soustředění a jeho kouzelná formule se nepovedla. Daario po něm hodil kudlu napuštěnou jedem, který paralyzoval protivníka. Skřet po pár krocích začal ztrácet rychlost. Daario ho dále zasypával otrávenýma nožema a byla jen otázka času kdy se vrah nebude moci hýbat. Artur a Daario ho chtěli zabít ale Zeneryk křikl ať ho nechají být, že by se nám mohl hodit. Podle bližšího pohledu na vraha bylo vidět, že je to opravdu Skřet který byl vybaven jako zvěd. Svázaly jsme ho provazem, hodily přes koně a vrátili jsme se k pevnosti, kde umřel Arrancar. Arrancar tam ležel, úplně bílý od ztráty krve, nebyl na něj tak hezký pohled jako když běhal po polích silný a zdatný. Byla to pro nás obrovská ztráta. Daario ho vzal k sobě na koně a běželi jsme do Minas Tirith, nejdřív pohřbít padlého Arrancara a pak za generálem nahlásit mu co se stalo. Toho Skřeta jsme mu nechaly na vyslýchání. Generál byl velmi šťasten, že jsme ho dopadly živého, a může tak zjistit něco více o plánech mordoru, avšak my tak šťastní nebyli. Rozloučily jsme se s generálem s tím, že se uvidíme možná až budeme spolu bránit napadnuté město, či dobývat pevnost, ale odteď nebudeme známí jako skupina generála Gondoru, ale budeme nést jméno udatného bojovníka který padl za gondorskou vlast. Nyní budeme známí jako Spolek Arrancar!
